+420 583 250 434   +420 778 491 354 vyslouzilm@seznam.cz

MUDr. Vysloužil je nejen gynekolog, ale i zkušený ovocnář

Životopis: M.V. se narodil r. 1958 v Brně. Promoval na  lékařské fakultě UJEP v roce 1984. Deset let pracoval jsko sekundární lékař a odborný asistent na I. por. gyn. klinice Brno. Atestace z gynekologie a porodnictví  složil v letech 1987 a 1991. V letech 1997 – 2002 pracoval jako primář nemocnice v Jeseníku, od r. 2002 jako zástupce a 2008 jako primář por. gyn. odd. ŠN. Je členem ČGPS v sekcích endoskopické, asistované reprodukce a perinatální medicíny.

 

Jak jste se dostal k profesi lékaře ? Souviselo to nějak s Vašimi zálibami?

Moji oba rodiče byli vysokoškolští učitelé hudební vědy a teorie, takže ze mě chtěli mít – jak jinak – muzikanta vážné hudby. Od dětství mě to ale víc než k hudbě táhlo k přírodě. Zajímaly mě minerály, sbíral jsem brouky, rybařil. Přesto jsem zprvu respektoval vůli rodičů a začal studovat konzervatoř – hru na violoncello. U hudby jsem ale nevydržel a přešel na gymnázium a posléze na medicínu.

 

Proč jste si zvolil právě gynekologii a porodnictví?

Na porodnici se mi nejvíce líbilo, že je to jediné oddělení, na kterém lidé jen neumírají. Gynekologie v sobě kombinuje znaky chirurgického oboru s dalšími, jako endokrinologie či psychologie. Porodnictví pak vyžaduje zkušenost a intuici, nepochybně i s určitými prvky umění – ars obstetrica. Musím však přiznat, že má volba nebyla zcela vyhraněná, v rodině žádný lékař nebyl a počátkem 80. let jsme si nemohli obory příliš vybírat.

 

Jak dlouho pracujete v Šumperské nemocnici a jaký máte na oddělení tým spolupracovníků?

Odpověď na tuto otázku mi přijde pro čtenáře nezajímavá, proto bych ji tam nedával. Částečně zodpovězena v úvodu. Personál porodnic obdobné velikosti je všude vesměs  totožný.  V ŠN jsem pracoval v letech  1995 – 97, potom od r. 2002 dosud.

 

Proč se Vaše oddělení řadí mezi nejlepší v celé republice a do Šumperka jezdí rodit i ženy z Čech?

Já nerad dělím porodnice na špatné, dobré a lepší. Kvalitu oddělení lze jen těžko změřit. Strohé perinatologické ukazatele málo vypovídají o spokojenosti rodiček, naopak oblíbenost porodnice nemusí korelovat s její odbornou úrovní. Každý lékař chce, aby jeho oddělení mělo co nejlepší pověst. Požadavky pacientek a medicínská doporučení však nejdou vždy ruku v ruce. Občas je  třeba volit vhodné kompromisy, aby kvalita péče neutrpěla a maminky se přitom  cítily co nejpříjemněji.
Rodičky, které k nám jezdí z Čech, tak činí m.j. proto, že náš region sousedí s  východočeskými a z některých  oblastí je to blíž nebo je k nám lepší spojení. Porodní turistika je jinak v naší zemi rozšířená, jak praví přísloví:  „málokdo je ve vlastním kraji prorokem a co je u sousedů, chutná lépe“. Chceme být především kvalitní porodnicí pro maminky šumperského regionu. Pokud nás vyhledají i ty vzdálenější, rádi je přivítáme.

Je známo, že Vaší velkou zálibou je zahrada a pěstování ovocných stromů. Jak jste k ní vlastně přišel?

Když mi bylo 19 let, zdědil jsem polorozbořené stavení s velkou zanedbanou zahradu. Při obnově zahrady jsem postupně vniknul do tajů oboru, kterému se v té době věnovali lidé spíš   v pokročilejším věku. A tak jsem k obvyklým zálibám kluků toho věku, jako jsou sport, moderní hudba a slečny, přidal i ovocnaření. Protože se tomuto koníčku věnuji bezmála 35 let, patřím v obci amatérských pomologů mezi ty zkušenější…..

 

Máte ovocný sad? Co vše pěstujete – jak máte bohatý sad?

Ovocnařím na Svitavsku, což je kraj s podobně chladným  podnebím jako podhůří Jeseníků kolem Šumperka. Teplomilnému ovoci, jako jsou meruňky, broskve či víno se tam daří méně, takže stěžejními a mými oblíbenými ovocnými druhy jsou jablka a švestky.

 

Co vše se stromy během roku děláte? Kolik jste vysadil stromů a jakých?

Starám se asi o  140 stromů. Jenom odrůd jabloní je hodně přes sto, takže na některých stromech rostou dvě i tři odrůdy. Slivoní je kolem 50 odrůd,  ostatní druhy – třešně, višně, meruňky, broskvoně, jeřabiny a drobné ovoce jsou zastoupeny menšími počty. Několik starých stromů je původních, většinu jsem nahradil výsadbou nových.

Práce během roku spočívá ve výchovném a udržovacím řezu, štěpování nových odrůd, minimální chemické ochraně, sklizni a zpracování ovoce, úklidu. Mojí výhodou je, že mě produkce zahrady neživí. Nejsem proto nucen do intenzivního hnojení a chemické ochrany, aby ovoce bylo prodejné, stejně tak mně neublíží – byť zamrzí – neúrodný rok,  pozdní jarní mrazíky či krupobití.

 

Jaký má smysl pěstovat tolik odrůd?  Jaké pro ně máte uplatnění?

Z praktického hlediska to samozřejmě smysl nemá žádný. Ale jak už jsem říkal, o úrodu v dnešním amatérském zahradničení v podstatě nejde. V nedávných dobách – před 20 a více lety –  lidé pěstovali ovoce a zeleninu, chovali zvířata, udili maso, protože tyto potraviny na trhu sice byly, ale v úzkém sortimentu a bídné kvalitě. Dnes je situace jiná.  Nedělám  si iluze, že vypěstuji větší jablka a sladší mrkev než koupíte v marketu. Zahradničení chápu jako příjemný pohyb na čerstvém vzduchu, bez velkého rizika úrazu a omezení věkem.Podobnost lze vysledovat i u jiných zálib a koníčků. Myslivosti a rybaření není –  jako  kdysi – způsob jak se dostat k masu, stejně jako cyklistika a vodáctví nemá za hlavní cíl cestovat odněkud někam.  Moje zahrádkaření a ovocnaření má  blíž k agroturistice a sběratelství než k zemědělství. Všimněte si, že nejmilejším ročním obdobím amatérských pěstitelů není podzim – čas úrody a sklizně, nýbrž jaro, kdy je nejvíc práce a sklizeň žádná.

 

 

Zúčastňujete se výstav? Máte nějaké ocenění za Vaše ovoce? A co patří mezi Vaše top produkty, které Vám závidí ostatní pomologové?

Účstním se každoročně ochutnávky  nových odrůd jablek jako porotce a taky degustace ovocných destilátů – jako porotce i soutěžící. Diplomy sice dostáváme, ale jedná se spíš o společenská setkání. Jestli mi něco ostatní pomologové závidí, jsou to možnosti a prostor na mé zahradě. Většina z nich totiž ovocnáři v příhodnějších lokalitách – v Polabí, na Hané či na Slovácku.. Mají možná  plody  větší a sladší, v oblastech s úrodnější půdou a hustším zalidněním jsou však limitováni menšími parcelami a větší cenou pozemků. Z těchto důvodů a taky z nedůvěry k chemii a pesticidům si nedělám ambice, že by moje ovoce svou velikostí a barvou převálcovalo plody z ideálních ovocnářských oblastí. To mi ale vůbec nevadí.

 

Co s úrodou děláte? Děláte také mošt či destilát? A kolik ročně a z čeho?

Samozřejmě jen malou část úrody spotřebujeme přímo. Větší část rozdám nebo prodám. Ročně vyrobím ve svojí  malé domácí moštárně několik hektolitrů moštu z jablek, příp. s přídavkem dalšího ovoce. Nemálo ovoce taky usuším na křížaly  Palírnu nevlastním, přebytky švestek raději svěřím k vypálení odborníkům.

 

Jste v nějakém spolku ovocnářů – pomologů? A co vše tam děláte  

Doba fungujících zahrádkářských spolků organizovaných v Národní frontě je minulostí., i když místy možná existují.  V dnešní internetové době kvetou spíš neformální kontakty prostřednictvím sociálních sítí,webových stránek a diskuzních fór. Kontakty s podobnými nadšenci umožňují nejen výměnu zkušeností, ale i množitelského materiálu. Vzájemná  komunikace logicky není omezena na zimu jako dřív, nýbrž naopak, je nejrušnější v době, kdy jsou daná témata aktuální.V zimě nechávám zahradu odpočívat a věnuji se jiným zájmům – pletení košů, stolařské dílně  a hraní ochotnického divadla. Není to doba nikterak dlouhá, jaro začíná na zahradě již koncem února.

 

Neuvažujete o napsání nějaké odborné knihy?

Krom několika článků v odborně populárních časopisech příliš literárně plodný v tištěných médiích nejsem. O napsání knihy jsem neuvažoval, možná později v důchodu. On ten obor ovocnaření není zas až tak rozsáhlý a dynamický, aby nabízel nekonečně originálních témat.

Čtu-li nové knížky a časopisy od profesionálů, vidím, že jen malá část v nich je aktuální, větší pak čerpá ze starších knížek a časopisů.

 

Nevím, zda máte děti. Vedete je k vaší zálibě? Předáváte jim své zkušenosti?

Je to tak napůl. Dcera je právnička a zahrada ji zajímá víceméně  jako místo k pasivnímu odpočinku. Syn má k zahradě mnohem blíž, v problematice se orientuje, i když se možná víc specializuje na okrasné dřeviny a bonsaje. Přesto dokázal vytvořit rozsáhlou multimediální databázi u nás pěstovaných ovocných odrůd dostupnou na internetu.  Pyšnit se mohu tím, že řada fotografií v databázi pochází právě z mojí zahrady.

 

Jak ovlivnilo ovocnaření Vaši profesi  porodníka, nebo naopak –  co přináší povolání gynekologa do zahrady?

Obě oblasti – porodnictví i zahrada vyžadují citlivý přístup, rozvahu, ohleduplnost k okolí a nezbytné zkušenosti. Nevyplácí se neznalost, ale ani zbrklost a přehnané sebevědomí. Porodnictví i pomologie mě stále učí pokoře před životem a úctě k zázraku zplození a zrození.

Author Info

Miloš Vysloužil

2 komentáře

  • Martin Šimurda

    Jste velmi sympatická osoba….už jen tím co děláte a jaký máte přístup k životu. Taky mám zálibu v modrém ovoci a mám sad kde pěstuji asi 40 druhů slivoní.
    Mějte se hezky.
    Z Valašská zdraví
    Martin Šimurda

  • M. Vysloužil

    Díky za uznání

Post a Comment